Až se za stovky až tisíce let, vytvořilo na krajince rašeliniště. Krajinka je šťastná, protože je teď unikátním místem na zemi, proudí v něm voda a rostou kytičky které se uplně nerozkládají.

V rašeliništi je teď hodně živin, rostlin i živočichů, i když naprosto jiných, než se proháněly po krajince na začátku našeho příběhu.

Jediné co krajinku omezuje, jsou lidé kteří si berou její rašelinu jako palivo a na ozdravné zábaly, protože jí rašelina dorůstá tempem 1-2 milimetry za rok.